7 – Slušnost je vzácností
„Dovolte, pane…“ řekl opatrně a uchopil otěže. Na chvíli jsem ztuhl. Bál jsem se ty kožené řemeny pustit z ruky. Mohu...
„Dovolte, pane…“ řekl opatrně a uchopil otěže. Na chvíli jsem ztuhl. Bál jsem se ty kožené řemeny pustit z ruky. Mohu...
Vyzvedl jsem svoje věci a zamířil k lesu, kde jsme našli zraněného draka. Neměl jsem jasný plán, ani jsem nevěděl...
Způsob, kterým se mi otec rozhodl celou věc přednést, byl tím nejhorším, jaký mohl zvolit. Místo soukromého rozhovoru mezi čtyřma,...
S Olgim jsme toho večera stáli na potemnělém nádvoří osvětleném jen několika pochodněmi na hradbách a pár dalšími v rukách...
Jenže otec se kupodivu k ničemu neměl. Království vládl železnou rukou, ale sebrat odvahu sdělit svému vlastnímu synovi tak zásadní věc,...
„Toane Gennaro Vigo!“ rozlehlo se chodbou vedoucí do mých komnat. „Ach jo…“ vzdychl jsem sotva slyšitelně, když jsem si uvědomil,...
„Vstávej To!“ šťouchl do mě Zach a ukázal zuby v úsměvu, který nenechával na pochybách o tom, že má něco za...
Slunce visící vysoko nad obzorem spaluje krajinu, která kdysi pulzovala životem. Teď už tu jsou jen nekonečné písečné pláně. V dálce,...
Ciri seskočila ze zad Kelpie na zem. Její okované boty zazvonily o zašedlou kamennou dlažbu na nádvoří dávno opuštěného zámku. Místo,...